Čo to vlastne je – ten Chesapeake Bay Retriever?

V okamžiku, kdy jsem vyvěsila na internetu první inzeráty na prodej našich štěňat, se mně takhle ptá spousta lidí. V atlasech psů většinou najdete jen heslovité údaje, na internetu pár článků, ale odpověď na tuhle otázku ne. 

Nebudu se teď zaobírat standardem, mírami, váhou a podobně, ale pokusím se vám co nejpodrobněji vysvětlit, jací tihle pejsci ve skutečnosti jsou.

Proč Chesapeak

Samozřejmě, že pro mě jsou to pejsci srdce, už deset let mi přináší radost, lásku a sem tam i ten adrenalin. Proč jsem si tohle plemeno vybrala v počátcích já, aniž bych ho také podrobněji znala?

Hlavně to není plemeno nijak populární, ne že by bylo zrovna málopočetné, ale dva chesapeaky na jednom cvičáku potkáte těžko. Rozhodně si ale nemohou stěžovat na přehnaný zájem veřejnosti. Tohle plemeno totiž nevlastní žádný minulý, ani současný prezident, král, populární hvězda, nebyla o něm natočená pohádka, seriál ani film (i když pozorný divák si třeba všimne, že se občas mihne v některém americkém filmu), nezaujme vás na první pohled efektním osrstěním, zbarvením, elegantním pohybem, naopak, jsou tak trochu zvláštní, netypičtí, se světlým okem a světlou nosní houbou, prostě nehledají je lidé, kteří chtějí mít to, co všichni. 

Další, možná na první pohled podružná otázka, která mně přivedla k výběru právě chesapeaka, je srst. Tito psy mají srst krátkou a jakoby mastnou, pokud jsou celoročně venku, chrání je dokonale před nepřízní počasí, pokud je budete mít doma, oceníte, že z nich jsou přece jen o trochu menší závěje chlupů, než z dlouhosrstých plemen, a zase naopak, jejich srst není krátká natolik, aby byly chloupky zabodány v každé textilii, o kterou se opřou. Ovšem tvrdit o nich (stejně jako o téměř všech plemenech psů), že nepelichají a doma nebudete mít ani chloupek, je vybájená pohádka, která v praxi nefunguje. Navíc jejich kožíšek má samoočišťovací schopnost, to znamená, že po příchodu domů je stačí prostě vytřít vlhkým hadrem, jen sem tam vykartáčovat 

V neposlední řadě mě na nich uchvátilo, že je to plemeno s retrievří vřelou a přátelskou povahou, navíc s temperamentní, živou, někdy až snad neúnavnou náturou. 

Tolik jsem věděla já, když jsem si jela pro svého prvního psa tohoto plemene.

Plavec, pracant, hlídač

V Americe se dodnes tohle plemeno využívá k lovu divokých hus na mořském pobřeží, v Evropě na poněkud menší kachny.

Zkuste na chvilku přivřít oči a představte si, moře, vlny, hučení příboje, protiproudy, chladné počasí a na vodě se houpe docela těžká právě ulovená husa, do toho pracujícího chesapeaka a už máte zhruba představu, jaké musí mít vlastnosti. Určitě je otužilý, nevadí mu i chladná voda, musí být nadšený z každé práce, jinak by se znovu a znovu s nadšením nenořil do vody pro úlovek, je to výborný plavec, takže na rozdíl od jiných plemen, které jsem viděla jejich majiteli přemlouvat, aby si šli zaplavat, chesapeaka zhusta musíte přemlouvat, aby z vody vylezl

Pracuje i na větší vzdálenost, před sebou má totiž celé moře vody a ne rybníček z Horní-Dolní, který přejdete téměř suchou nohou. A slyšíte to hučení moře. Myslíte, že v jeho vlnách je schopný slyšet nějaké povely? Musí se v tenhle okamžik spolehnout sám na sebe, nečeká navádění od pána, pracuje sám, rozhoduje se samostatně, na jeho rozhodnutí závisí často i jeho život.(Upřímně, určitou schopnost záhadně ohluchnout v té nejméně příhodné chvilce si zachoval i v suchozemském prostředí.)

Po lovu odchází s lovci do tábora, kde se jeho páni spokojeně uloží ke spánku, protože ví, že je hlídá ten nejlepší hlídač, který každou nevítanou návštěvu hlasitě vyštěká, ale nenapadne. Svého vůdce miluje, je to pro něj dominanta, jistota, osobnost, šéf a má z něj respekt. 

Jeho náklonnost mu dává jistotu spokojeného života.

(4 hlasov, priemerne: 4,50 z 5)

Loading...